From the Bookshelf of My čteme…

Smrt krásných srnců

Ota Pavel

Start date: May 1, 2017

Finish date: May 31, 2017

Discussion: Květen 2017 - Smrt krásných srnc

Why we're reading this: Kniha na květen 2017
[close] Kniha na květen 2017

Find A Copy At

Libraries

Group Discussions About This Book

Showing 2 of 5 topics — 17 comments total

Květen 2017 - Smrt krásných srnc

Která povídka se Vám nejvíce líbila a proč?
By kristyna · 5 posts · 16 views

last updated Jun 28, 2017 02:01PM

Naše články a recenze
By kristyna · 4 posts · 19 views

last updated Jun 28, 2017 01:55PM

What Members Thought

Mar 07, 2017 kristyna rated it it was amazing · review of another edition

Shelves: ceska-literatura, klasicka-literatura, _knihovna, 2017, valecna-literatura

K těmhle dílům je úplně nemístné cokoliv dodávat... Snad jen, že je mi úzko. Nádherné čtení.

9 likes · Like · see review

Jun 28, 2017 Sam rated it it was amazing · review of another edition

Shelves: classic

Pět hvězd dávám autorovi za to, že miluje přírodu a umí to skvěle vyjádřit v knize. Je osvěžující narazit na autora, který se nezabývá jen sám sebou nebo hlavním hrdinou, ale vzdává holt přírodě a její kráse, nezdolnosti a dokonce i krutosti. Navíc jsou zde velmi čtivou formou vyprávěny zajímavé příhody ze života autora a jeho blízkých. Některé povídky se odehrávají za období 2. sv. války a jsou napsány z pohledu autorovy rodiny, což byli Židé. A tak se díky tomu můžeme dozvědět, jak nesnadno to ...more

3 likes · Like · see review

Oct 07, 2015 V rated it liked it · review of another edition

Shelves: 3-liked-it, in-czech, classics

Ota Pavel ve své knize vypráví o svém dětství, o svém tatínkovi Leovi Popperovi, o rybách a o nelehkém životě své rodiny. V sedmi povídkách nás seznámí nejen s tatínkovými úspěchy a nezdařilostmi, ale především píše o svém vztahu k blízkým lidem a místům.

Tatínek Leo miloval ženy a rybaření. Vždycky si přál vlastnit svůj rybník. Od pana doktora Václavíka jednoho dne jeden takový rybníček s rákosím a vrbami za deset tisíc koupil. Těšil se na výlov kaprů, o jejichž váze pan Václavík vyprávěl. Při v Ota Pavel ve své knize vypráví o svém dětství, o svém tatínkovi Leovi Popperovi, o rybách a o nelehkém životě své rodiny. V sedmi povídkách nás seznámí nejen s tatínkovými úspěchy a nezdařilostmi, ale především píše o svém vztahu k blízkým lidem a místům.

Tatínek Leo miloval ženy a rybaření. Vždycky si přál vlastnit svůj rybník. Od pana doktora Václavíka jednoho dne jeden takový rybníček s rákosím a vrbami za deset tisíc koupil. Těšil se na výlov kaprů, o jejichž váze pan Václavík vyprávěl. Při výlovu však tatínek našel jen jednoho kapra – byl to pořádný sedmikilový šupináč a také nejdražší ryba ve střední Evropě. Tatínek se nepomstil a počkal, jak se věci vyvrbí. Přišlo to náhle, když se pan Václavík objevil v tatínkově kanceláři s tím, že by potřeboval ledničku, vymyslel to Leo Popper, obchodní cestující s ledničkami a vysavači u firmy Elektrolux, opravdu dokonale. Tak jako mu doktor prodal navenek krásný, ale prázdný rybník, tak nechal tatínek dopravit do vily pana Václavíka nádhernou lednici s mramorovou deskou bez vnitřku.

Ne vždy dospěl tatínek k tak uspokojivému konci. Třeba když se zamiloval do paní Irmy, manželky generálního ředitele firmy Elektrolux Františka Korálka. Pro její úsměv a stisk ruky se vydával prodávat vysavače i tam, kde neměli elektřinu, až to nakonec dotáhl na mistra světa ve svém oboru. Slečnu Irmu, kterou považoval za nejkrásnější na světě, si tím ani jinými činy nezískal. Zanedlouho se seznámil s malířem Vratislavem Nechlebou, spřátelil se s ním, prodal mu dvě lednice a po čase ho požádal o portrét paní Irmy. Dokonce pozval pana Nechlebu na ryby. Ani to nepomohlo, protože když se paní Irma dostavila před malířovy dveře, prohlásil ji za fiflenu a zabouchl dveře. Tak se tatínkovi téměř splnil sen – držel nejkrásnější ženu, paní Irmu, v náručí. Poté ho ta láska přešla.

Tatínek miloval rybaření a svou lásku přenášel i na své tři syny – Jiřího, Huga a malého Otu. Jezdili k Berounce na Křivoklátsko do chalupy Karla Proška. Byl to zlatý člověk a měl psa Holana, který uměl chytat srnce. Když byli Jiří s Hugem za války povoláni do koncentračního tábora, rozhodl tatínek, že jim musí opatřit maso. Srnčí. Přestože vše vypadalo beznadějně, obrátilo se na tatínka štěstí. Srnec přišel, Holan poslechl a tvora skolil. Otův bratr po válce tvrdil, že právě to srnčí maso ho možná udrželo při životě až do návratu domů.

Druhá světová válka byla pro rodinu Popperových nepříjemným obdobím. Tatínek nemohl přenést přes srdce, že mu vzali rybník a svobodu. Proto předtím, než měl odjet do koncentračního tábora, s pomocí Oty vylovil ze svého rybníka všechny kapry. Díky nim prožili Ota s maminkou Hermínou štědré Vánoce.

Tatínkovo nadšení pro rybaření bylo tak silné, že se pustil do soutěže s Vlkovými, kteří žili v Luhu. Jen pošetilec si mohl myslet, že překoná kluky, co v kraji kolem Berounky vyrostli a znají zde každou zátoku. Tatínek byl z prohry nešťastný.

Po válce a pobytu v koncentračním táboře už tatínek nebyl tak energický, zestárnul. Přesto se zapletl do obchodování s mucholapkami a měl v plánu být milionářem. Stokoruny na stůl sice sázel a mamince nosil květiny, ale jakmile přišla sezóna a ženy v domácnostech zjistily, že zakoupené mucholapky ani nelepí, tatínek musel svou kariéru nadobro pověsit na hřebík. Poprvé také přiznal, že maminka měla ohledně jeho cíle stát se milionářem pravdu.

Na sklonku života začal tatínek chovat králíky. Stali se mu vším a měl s nimi velké plány. Když mu je na výstavě neuznali kvůli nezastřiženým drápkům, vypustil je v přírodě a pěšky se vrátil domů. Odtud odjel sanitkou do nemocnice, ze které se už nevrátil.

Mám ráda příběhy z pera Oty Pavla, protože on to prostě uměl. Kombinuje vtip s vážností, jednoduché dělá složitým a naopak. Píše brilantní popisy, skoro až líčení, a do každé povídky dal kus svého srdce. Právem se řadí mezi nejlepší české autory dvacátého století. ...more

Like · see review